Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Návrh a realizace mobilní meteostanice
CHYTRA, Petr
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a realizací mobilní meteostanice, která umožňuje měřit teplotu vzduchu, relativní vzdušnou vlhkost, atmosférický tlak a především koncentrace suspendovaných částic v ovzduší, na které je práce zaměřena. Přenosná meteostanice musí být kompaktní a mít vlastní zdroj elektrické energie pro napájení. Součástí práce je taktéž provádění vlastích měření ve vybraných lokalitách.
Návrh projektové výuky v prostředí školní zahrady k tématu klimatizační role vegetace v krajině
ŽEJDL, Matěj
V rámci práce byla navržena projektová výuka na téma úloha vegetace v koloběhu vody v krajině, jež byla vyzkoušena v praxi. Součástí výuky je měření teploty vzduchu a relativní vzdušné vlhkosti na různých stanovištích, díky čemuž mohou žáci vidět rozdíl mezi stanovišti a v úlohách projektové výuky se zamyslet nad tím, jakou roli v těchto rozdílech hraje vegetace a jakým způsobem rostliny hospodaří s vodou. Práce se věnuje výzkumu meteorologických a biologických podmínek vhodných pro uskutečnění výukového programu. Stručně také shrnuje postoj respondentů k hodinám přírodopisu a jejich znalosti týkajících se tématu v uskutečněné výuce zjištěné pomocí dotazníkového šetření.
Vliv relativní vzdušné vlhkosti dřevostaveb na kvalitu jejího vnitřního prostředí
Víšek, Pavel
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality vnitřního prostředí dřevostaveb, zejména pak kvalitou vnitřního prostředí interiéru zatíženého emisemi VOC. Hlavním cílem práce je analyzovat vliv relativní vzdušné vlhkosti dřevostaveb na kvalitu jejího vnitřního prostředí v regionu Podkrkonoší. Jako posuzované stavby byly zvoleny čtyři dřevostavby, z nichž jedna je rámové konstrukce, druhá je hrázděná a zbylé dvě jsou vyrobené pomocí roubené konstrukce. Metodika odběru emisí VOC z posuzovaného interiéru vychází z normy ČSN EN ISO 16000 1 a 5. Odběr vzorků znečištěného vnitřního ovzduší byl proveden pomocí membránového čerpadla Gilian LFS-113DC, přičemž odebrané vzorky vzduchu se jímaly do kovových sorpčních trubiček, jež jsou plněné sorbentem TENAX TA. Kvalita vnitřního prostředí posuzovaných staveb na bázi dřeva byla monitorována během jednoho kalendářního roku, přičemž byl sledován vliv ročního období na množství emisí VOC (podzim, zima, jaro). Součástí práce bylo rovněž posouzení vlivu stáří budovy a její materiálové skladby na množství emisí těkavých organických látek posuzovaných staveb na bázi dřeva. Zjištěné hodnoty koncentrací zvolených zástupců VOC látek, byly následně porovnávány s limitními koncentraci dle vyhlášky MZ ČR č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.
Vliv ionizace vzduchu na vzdušnou prašnost v porodně pro prasnice
BROŽOVÁ, Jindřiška
Ionizace vzduchu je metoda, která se využívá při úpravě vzduchu uzavřených prostor. Správně aplikovaná ionizace vzduchu zlepšuje zdravotní stav chovaných zvířat, snižuje náklady na léčiva a zvyšuje jejich užitkovost. Negativní ionty se přitahují s prachovými částicemi, které pak mají tendenci klesat k zemi. Cílem práce bylo vyhodnotit vliv ionizace vzduchu na vzdušnou prašnost ve vztahu ke změnám teploty a relativní vlhkosti vzduchu v porodně pro prasnice. Farma využívala stelivové ustájení v kotcích. Prasnice byly krmeny vlhčenou směsí. Pomocí dataloggeru byla měřena teplota [°C] a relativní vlhkost [%] vzduchu. Hodnoty byly zaznamenávány v hodinovém intervalu. Rychlost proudění [m.s-1] stájového vzduchu a katahodnota [mcal.cm-2.s-1] byly měřeny v období klidu. Vzdušná prašnost stájového vzduchu byla měřena ve výšce ležící prasnice v obdobích klidu, aktivity a po aktivitě. Data koncentrace prachových částic byla zaznamenávána v intervalu 10 sekund. Délka měření za každé období byla stanovena na 8 minut. Nastavení velikosti prachových částic nebylo specifikováno. Ve vybraných dnech byla aplikována ionizace vzduchu. Při vysoké teplotě a nízké relativní vlhkosti docházelo k vazbě iontů na prachové částice. Při nízké teplotě, vysoké relativní vlhkosti a snížené intenzitě výměny stájového vzduchu neměla ionizace účinek na prašnost, protože prach sedimentoval v důsledku vysoké relativní vlhkosti vzduchu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.